Zuzana Kirchnerová:
Hraný a dokumentární film úplně nerozlišuju

Zuzana Kirchnerová (1978) vystudovala práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy (PF UK) a režii hraných filmů na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění (FAMU). Její krátký absolventský film Bába (2008) zvítězil v sekci Cinéfondation na Filmovém festivalu v Cannes. Pro Českou televizi pracovala na dokumentárních sériích Čtyři v tom (2013) a Pět statečných (2018). V současné chvíli chystá v mezinárodní koprodukci svůj celovečerní hraný debut Karavan.

Číst dál

Marika Pecháčková:
Sebe samu klidně zneužiju

Marika Pecháčková (1980) vystudovala žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (FSV UK), fotografii na Institutu tvůrčí fotografie (ITF) v Opavě a dokument na katedře dokumentární tvorby Filmové a televizní fakulty Akademie múzických umění (KDT FAMU). Má za sebou několik kratších autorských dokumentů – Hromosvody (2012) nebo Mater noster (2012), ve kterých intimně rozpracovává svá osobní témata. Pro Českou televizi natočila dokument o lidech bez domova Spi sladce (2016), v rámci cyklu Náš venkov film Smilovice (2016) o lidovém fašismu. Jako kameramanka spolupracuje s režisérkou Violou Ježkovou. Jejím životním partnerem je dokumentarista Vít Klusák. Je dcerou novinářky Marcely Pecháčkové a sestrou autorky kuchařských knih Dity P.

Číst dál

Libuše Rudinská:
Co má dělat režisér, když svého hrdinu přestane mít rád?

Libuše Rudinská (1974) vystudovala fotografii na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění (FAMU). Na základě Fulbrightova stipendia se dostala na San Francisco State University (SFSU). Řadu dokumentárních filmů natočila v zahraničí – především v zemích třetího světa, dlouhodobě spolupracuje s Českou televizí. Věnuje se sociálním tématům i portrétům osobností. Napsala dokumentární knihu o Jiřím Voskovcovi Americká léta Jiřího Voskovce (2017), o kterém již dříve natočila dokument Můj otec George Voskovec (2011). Snímek Pavel Wonka se zavazuje (2014) ji na několik let odstavil od dokumentární práce, až v roce 2018 se vrátila filmem Na tělo o fotografu Jindřichu Štreitovi a jeho životní filozofii.

Číst dál

Kateřina Kačerovská, Gabriela Kontra:
Vypadá to, jako že jsme ohrožená zvířátka

Gabriela Kontra (1977) je fotografka, mimo jiné autorka fotografického cyklu Lidé věznění v 50. letech komunistickým režimem, absolventka fotografie na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění (FAMU). Spolu s animátorkou a dramaturgyní České televize Kateřinou Kačerovskou (1978), absolventkou filmové vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) a animace na FAMU, natočily ještě jako studentky FAMU dokument Porodní plán (2009) o českém porodnictví a spustily k němu online platformu www.porodniplan.cz.

Číst dál

Blanka Kirchner:
Příběh konstruovat neumím, jen zaznamenávat a dávat do souvislostí

Blanka Kirchner (1982) je absolventkou Fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (FUD UJEP) v Ústí nad Labem, oborů fotografie a digitální média. Její dokumentující umělecké aktivity vycházejí zejména ze systematicky produkovaných denních záznamů, deníkových zápisků, autorských textů, korespondencí a různých slovních a větných happeningů. Její práce vyšly knižně – jako katalogy k výstavám – pod názvy Pět žen. Jedna věta denně (2018) a Nikdo nikdy nepochopí, jaké to je, být někým jiným (2014).

Číst dál

Zuzana Štefková:
Osobní zkušenost je důležitá

Zuzana Štefková (1977) je kritička a kurátorka umění, zabývá se genderovými, sociálními a politickými aspekty v umění. Doktorát získala v oboru dějin umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). V rámci přednášek na Vysoké škole uměleckoprůmyslové (UMPRUM) uspořádala dokumentární knižní projekt Svědectví: Ženským hlasem (2012), který představuje názory třinácti významných umělkyň a teoretiček umění působících v českém prostředí. Působí na Ústavu pro dějiny umění FF UK.

Číst dál

Eleanore Rasmussenová:
Nevěřím ničemu, co si sama neohmatám

Eleanore Rasmussenová (1947) je česká etnografka, dokumentaristka, fotografka a autorka cestopisů Tykvové děti (1986), Lidé z Baffinova ostrova (1989) a Děti severských šamanů (1995). Na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění (FAMU) absolvovala dokument, na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) obor etnografie. V roce 1993 vydala knihu Národnosti v České republice. Své cestopisné práce publikovala mimo jiné v časopisech Svět v obrazech, Mladý svět, Reflex, Lidé a Země, Nový orient, Přísně tajné nebo Regenerace. Psala také pro odborný časopis Múzeum Slovenského národního muzea. Jejím bratrem je dokumentarista a producent Karel Kopš.

Číst dál

Apolena Rychlíková:
Člověk za kamerou má vždy převahu a je nutné si to uvědomit

Apolena Rychlíková (1989) je filmová dokumentaristka a aktivistka, absolventka katedry dokumentární tvorby na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění (KDT FAMU). Působí v redakci A2larmu – komentářového webu kulturního čtrnáctideníku A2, píše také pro Český rozhlas Plus a Salon Práva. Je režisérkou dokumentu Hranice práce (2017) mapujícím levnou pracovní sílu. Sociálními tématy se zabývá i ve svých dalších projektech – například pro Českou televizi natočila v rámci pořadu Intolerance dokument Biologicky předurčené k chudobě (2018) pojednávající o fenoménu feminizace chudoby. Je dcerou režisérky Moniky Rychlíkové a dokumentaristy a herce Břetislava Rychlíka.

Číst dál

Petra Procházková:
Největší lež je pravda vytržená z kontextu

Petra Procházková (*1964) je česká novinářka, dokumentaristka, zpravodajka z válečných konfliktů a humanitární pracovnice, absolventka Fakulty žurnalistiky Univerzity Karlovy (FŽ UK). Dvacet sedm let pracovala jako reportérka pro redakci Lidových novin, odkud však v září 2018 přešla do nově vznikajícího Deníku N. V roce 1994 založila spolu s Jaromírem Štětinou novinářskou agenturu Epicentrum, v roce 2001 s Janou Hradilkovou občanské sdružení Berkat pomáhající uprchlíkům. Je autorkou knih Aluminiová královna (2003) a Frišta (2004).

Číst dál

Alena Wagnerová:
Podstatou skutečné rovnoprávnosti a emancipace žen je právo na vlastní výklad světa

Alena Wagnerová (1936) je spisovatelka, překladatelka a publicistka žijící v Praze a od roku 1969 také v německém Saarbrückenu. Na Masarykově univerzitě v Brně vystudovala biologii a pedagogiku, později se však věnovala především literární činnosti. Ve své tvorbě zpracovala mimo jiné osudy Mileny Jesenské (Milena Jesenská 2015), rodiny Hermanna Kafky (V ohnisku nepokoje: Hermann Kafka a jeho rodina 2003) a Sidonie Nádherné (Sidonie Nádherná a konec střední Evropy 2010). Je autorkou přelomové studie o feminismu Žena za socialismu: Československo 1945–1974 a reflexe vývoje před rokem 1989 a po něm (2017). Třemi knihami rozhovorů se sudetskými Němci vydanými německy i česky, Odsunuté vzpomínky (1993), Neodsunuté vzpomínky (2000), A zapomenuti vejdeme do dějin… (2010), a spoluprací na projektu Paměť žen se profilovala jako orální historička. V letech 2003–2007 byla vedoucí orálněhistorické skupiny projektu české vlády dokumentující osudy aktivních odpůrců nacismu. Je držitelkou ceny Pelikán 2005 udělované časopisem Listy za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog a ocenění Gratias Agit za šíření dobrého jména České republiky.

Číst dál

Marcela Linková:
Pro mě bylo vždy zásadní přistupovat ke všem mým komunikačním partnerům a partnerkám otevřeně, s respektem

Marcela Linková (1974) je česká socioložka, doktorát získala na Institutu sociologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (ISS FSV UK). Působí jako vedoucí výzkumného oddělení Národní kontaktní centrum – gender a věda v rámci Sociologického ústavu Akademie věd České republiky (SOÚ AV ČR). Zabývá se zejména genderovou rovností ve vědě, byla například jednou z autorek studie Nejisté vyhlídky: Proměny vědecké profese z genderové perspektivy (2013). V roce 2017 spolueditovala knihu Gender and Neoliberalism in Czech Academia a spolu s Mary Frank Fox a Kjersten Bunker Whittington přispěla do 4. vydání The Handbook of Science and Technology Studies. Působí v Česku i v zahraničí, je členkou řady expertních a poradních orgánů, mimo jiné Evropské komise. S Naďou Strakovou je editorkou knihy Bytová revolta: Jak ženy dělaly disent (2017), která přináší rozhovory s chartistkami a disidentkami. V roce 2017 se též účastnila International Visitor Leadership Programme „Women in STEM“. Jejím mužem je spisovatel a hudebník Tobiáš Jirous, syn historičky umění a signatářky Charty 77 Věry Jirousové.

Číst dál

Jana Počtová:
Na dokumentu mi nejvíc vadí, když se tváří objektivně, a přitom podsouvá myšlenky

Jana Počtová (1980) studovala teorii a dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci (FF UP), odkud přešla na Filmovou a televizní fakultu Akademie múzických umění (FAMU) na katedru dokumentární tvorby (KDF). Je autorkou vztahových dokumentů Generace Singles (2011) a Nerodič (2017). Pro Českou televizi vytvořila cyklus filmů o českých mecenáších (Filantrop, 2016), natočila také několik portrétů zajímavých osobností (Fragmenty P. K., 2013; Sněhová pole Ivana Hartla, 2012; Příběhy slavných: Tatíček profesor, 2010; Příběhy slavných: Portrét krásné Dámy, 2009). Živí ji také práce kameramanky na hollywoodských produkcích.

Číst dál
Loading

Partneři

Univerzita Tomáše Bati, Faktulta multimediálních komunikací
nakladatelství 
wo-men
Státní fond kultury
DAfilms.cz - Vaše online
dokumentární kino

kniha Ženy o ženách

Knihu Ženy o ženách si nyní můžete objednat v předprodeji na www.by-wo-men.com.

Dita Pepe: Olga Sommerová

Olga Sommerová
Foto: Dita Pepe

INSTAGRAM women_publishing

Instagram has returned invalid data.

INSTAGRAM A_BOOK_DAILY

Instagram has returned invalid data.

FACEBOOK

This message is only visible to admins.

Problem displaying Facebook posts.
Click to show error

Error: The user must be an administrator, editor, or moderator of the page in order to impersonate it. If the page business requires Two Factor Authentication, the user also needs to enable Two Factor Authentication.
Type: OAuthException
Subcode: 492
Solution: See here for how to solve this error

mailing list